Při transportu zvířat je nutné dbát na to, aby nemohlo dojít k jejich přehřátí. Pokud v automobilu cestující využívají rozumně klimatizaci, tak to prospívá i přepravovaným zvířatům. Teplotní rozdíl mezi vnějším a klimatizovaným prostředím však nesmí být příliš velký. Teplotní šok může způsobit například zánět spojivky či jiné zdravotní komplikace. To platí i o velkém průvanu. Stejně jako člověk může v letních horkách nastydnout i přepravovaný pes, či kočka.

Velké teplotní výkyvy vyvolávají stresovou reakci, která působí jako každý jiný stres, to znamená oslabení imunitního systému a tím i vyšší vnímavost k infekčním onemocněním. Je určitě dobré připomenout, že ne všechna zvířata mají potní žlázy a proto nikdo nemůže vidět zpoceného psa, nebo prase. To ale, že se některá zvířata nepotí neznamená že nemohou trpět úpalem, nebo úžehem.

Například pes termoreguluje tak, že plazí jazyk a rychle dýchá. Čím rychleji dýchá, tím účinněji se ochlazuje. Kočka v horku omezuje své projevy a polehává a vyhledává stinná místa. Drůbež se chová obdobně, vyhledává stín a natřásá peří, aby umožnila lepší ochlazování kůže. V případě přehřátí mají ptáci přiotevřený zobák, těžko dýchají a jsou malátní. Naopak kůň se dovede pěkně zpotit a proto je nutné jej po práci či jízdě vyvěchtovat suchou slámou.

Každý majitel by měl dobře znát projevy a chování svého zvířete a měl by být připraven i na takové extrémní podmínky, jako jsou například letní vedra.

Zkrátka v parných dnech je nutné sledovat chovaná zvířata, zda vedry netrpí. Vždy je nutné zabezpečit chovaným zvířatům přístup k vodě. Stáje větrat a v chovných halách, ve kterých je chována drůbež, sledovat, jak funguje klimatizace a v případě výpadku proudu zajistit náhradní zdroj!

První pomoc při přehřátí zvířat spočívá především v tom umístit je ve stínu, v klidu, napájet je vlažnou vodou, a v případě potřeby navštívit veterinárního lékaře.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR